Hráči esportu totiž můžou hrát zápas i z kumbálu a potkat se nemusí.

Chybí vám odreagování po dlouhém dni u firemního počítače? Tak si zacvičte a endorfiny začnou proudit. Pokud vám ale chybí odreagování v partě, nenajdete na to teď lepší způsob než si s kamarády zahrát po internetu společně videohru. Nemáte herní konzoli? To vůbec nevadí.

Pokud máte počítač, co se zapne, tak vždycky seženete hru, co můžete rozjet s kamarády po síti. Nezáleží na roku vydání. Tady jde o tu společnou zábavu a vybití soutěživých pudů.

Řekněme si to na rovinu. Pokud jste odpůrce hraní videoher (gamingu), koukání na ostatní lidi, jak hrají (esport), vás nebude bavit ani náhodou. Pokud tedy před kamerou nebude sedět hráč se svaly nebo hráčka s velkým výstřihem.

Jestli se vám však hraní přímo nepříčí, dovolím si říct, že už nebudete mít vhodnější příležitost pro to, abyste se hrám oddali. A až vás přestanou bavit televizní reprízy sportovních zápasů hraných v pravěku, tak nezoufejte. Esport se hraje dál. Čtěte dál a uvidíte sami, který prvek sportu je pro úspěch esportu nejdůležitější. Narvaná aréna to není.

Cesta hráče od dvouhodinového vybití se večer po škole nebo po práci k napráskané aréně se sponzory v zádech je samozřejmě trnitá. Tak jako u všech ostatních sportů. Opravdu malý zlomek hráčů se esportem uživí. Ale když už ho to živí, tak to stojí za to. Ostatně posuďte sami.

  •  4,58 miliardy dolarů. Tolik se do esportu investovalo v roce 2018.
  •  4 miliony lidí. Počet lidí, kteří v jeden moment sledovali loňský světový šampionát v League of Legends.
  •  6,9 milionu dolarů. Tolik si hraním vydělal Johan Sundstein alias N0tail, nejúspěšnější hráč elektronického sportu. Hraje Dotu 2.

Sponzoři, investoři i sázkové kanceláře jsou do esportu zamilovaní, protože chápou jeho obchodní potenciál. Jenže k tomu, aby se ze sledování esportu stala alespoň z poloviny tak rozšířená zábava jako třeba u fotbalu, je ještě dlouhá cesta. Předsudky lidí o videohrách obecně jsou jednou z brzd. A je to škoda. Pandemie totiž nadělila esportu jedinečnou příležitost, jak se dostat lidem konečně víc pod kůži.

Co na sportu nejvíce milujeme? Jsou to vypjaté momenty, kdy náš oblíbený tým nebo reprezentační výběr bojuje v posledních minutách a jsme na prahu mrtvice. Jsou to chvíle, kdy s kamarády vyletíme z gauče s rukama nad hlavou a řveme jako paviáni, protože náš oblíbený hráč dal nádherný gól. A je to taky smutek a pocit zmaru nad tím, že to letos zase nevyšlo a končí se ve čtvrtfinále. Nashle za rok.

V esportu se fanoušci radují, když jejich oblíbený tým otočí zápas z nepříznivé situace a dokáže vyhrát navzdory všem předzápasovým predikcím, ať už jde o virtuální fotbal, nebo souboj mágů a jiných fantasy postav. Údivem vyhlesnou, když jejich favorit někomu uštědří headshot ve velkém stylu. A prásknou pěstí do stolu při prohře v poslední minutě.

League of Legends, basketbal, FIFA, hokej, Counter-Strike. Ať už fanoušek sleduje svého favorita ve videohře, nebo na hřišti, jde mu hlavně o jedno. Emoční zážitek ze zápasu. Ten dokáže zprostředkovat esport ve stejné intenzitě, jako jsme zvyklí u sportu. A o tom to přece je.